I na rande platí: jak se do lesa volá…

ByLibuse

I na rande platí: jak se do lesa volá…

Často slýchám nejrůznější rafinované pseudo-důvody, proč se někdo někde nemohl seznámit nebo proč nezapůsobil tak, jak chtěl: bylo málo času, strašné počasí, divná akce, špatně zvolená restaurace, příliš tvrdá lavička, opodál štěkal pes a přetrhl zásadní myšlenku …zkrátka vymyslet lze úplně cokoli, jen aby si člověk nemusel přiznat, že si za to může sám. Na rozdíl od situací, kdy jsme vydáni na pospas někomu jinému, například řidiči nebo zubaři, jsme to na rande jen my, kdo má přímý vliv na dění, tedy i na chování protějšku. Umíme-li se spontánně rozesmát, že jsme se polili právě doneseným nápojem, zakopli o zrádný schod, přeřekli se, je nanejvýš pravděpodobné, že i u partnera povolí ledy a dá k dobru nějakou legrační historku. Zkusme to dřív, než jím mrštíme do šuplete nemožných, nekomunikativních, absolutně nevhodných! Občas neškodí připomenout si stará známá přísloví. Třeba: jak se z lesa volá, tak se z lesa ozývá. Nebo trochu syrovější: nenadávej na zrcadlo, …. nemáš-li tvář tak úplně rovnou (říká se to jinak, ale schválně volím tenhle přeslušnělý opis, který absurditu ještě podtrhuje). Čili než někoho odepíšeme, zamysleme se nad tím, co a jak jsme do toho lesa volali….

About the author

Libuse administrator

Leave a Reply