O ohních nejen čarodějnických

ByLibuse

O ohních nejen čarodějnických

Protože včera byly čarodějnice, symbolika keltského vítání jara a plodnosti, mrkla jsem se na internet, co že se to kde ve světě spaluje a upaluje. A vida! Realita předčila očekávání. Dočetla jsem se třeba, že v Indii je zhruba každou hodinu upálena jedna žena, a to jen z toho důvodu, že nepřinesla takové věno, na jaké si ženich brousil zuby. Ženy se tam houfně upalují, jelikož kerosin je laciný a vždycky se dá říct, že to byla nehoda a dotyčná uhořela při vaření. Sárí prý totiž lehce chytne. Vdovec se pak může rychle oženit s jinou, movitější. Ale kdo by se domníval, že musí jít o nějaké horentní sumy, byl by na omylu. V článku „Brautverbrennung ist die beliebteste Methode“ (Upalování nevěsty je nejoblíbenější metoda) na serveru welt.de se uvádí případy, kdy muži ženy upalují kvůli ipadu, plazmové televizi nebo mopedu….
Ovšem k masakrování žen dochází i z jiných důvodů. Těmi mohou být žárlivost, nezájem nebo nenávist a spousta dalších pohnutek. Právě nenávist vůči ženám prý byla motivem 25-letého počítačového specialisty Aleka Minassiana, jenž nedávno v Torontu dodávkou zabil 8 žen, 2 muže a spoustu dalších zranil. Že by se byl inspiroval bestsellerem od Stiega Larssona? Vrah tam sice volí jiné metody, ale i on je veden nenávistí k opačnému pohlaví.
Jsou tací, co vraždí z temných, sexuálně sadistických pohnutek, přestože se oblibě u žen těší víc než dost. Tak tomu bylo například u dánského konstruktéra ponorek, Petera Madsena. Je to týpek, jenž na své ponorce loni v létě brutálně zavraždil mladou švédskou novinářku Kim Wallovou. Chtěla s ním, nekonformní celebritou, udělat rozhovor, tak ji tam pozval. Chvíli se odtamtud dívali na moře, což dokládá fotka, pořízená posádkou kolem plující lodi. Pak nad nimi zřejmě zaklapl poklop a nastala jatka. Znásilnění, probodání genitálií a dalších část těla, zohavení spočívající v odřezání končetin a hlavy …toť jen stručný výčet bestialit, které se loňského srpna odehrály hluboko pod hladinou moře nedaleko Kodaně. Nikdo z jeho přátel a bývalých milenek by do něj nebyl řekl, že je něčeho takového schopen. Pravda, trochu podivín, excentrik a neotesaný bouřlivák, ale génius a hodný chlap, vypovídali o něm. Jedné bývalé milence se sice svěřil s tím, že plánuje na ponorce zinscenovat perfektní vraždu, ale pokládala to za vtip… Co se jí asi honí hlavou teď ? Nebo Madsenově manželce? Vztah měli sice hodně liberální, ale že by žila s latentním vrahem, co se brzy osmělí přikročit od teorie k činu, o tom asi neměla nejmenšího zdání. Stejně jako o tom, že se na pevném disku jeho počítače nacházejí autentické záběry věšení, popravování, brutální likvidace žen. Děsivá představa, jak temnou džungli v sobě člověk může skrývat, aniž by si toho někdo z jeho okolí všiml. Hitchcockovo Psycho číhá leckde a realita tvoří morbidnější scénáře než všichni tvůrci psychothrillerů dohromady.
Říká se: co tě nezabije, to tě posílí. Ale také: důvěra je dobrá, kontrola lepší. Netřeba přehánět a vnímat život jako nikde nekončící černou kroniku. Na druhou stranu při randění pod rozkvetlými stromy neuškodí mít oči na šťopkách a hormonálně nezkaleně vnímat řeč těla milého neznámého. Varovné signály blikají skoro vždycky. Jde jen o to, umět a chtít je vnímat. Pěkné jaro!

About the author

Libuse administrator

Leave a Reply