Ach, ta tíha rozhodnutí….

ByLibuse

Ach, ta tíha rozhodnutí….

Skoro každý to moc dobře zná na vlastní kůži: nekonečné váhání, jestli udělat to či ono, případně ještě něco jiného. Zvažování, co je správné, lepší. Co povede k čemu. Ono to vlastně ani jinak nejde, jsme takhle naprogramováni. Navíc překotné, zbrklé rozhodnutí často bývá na škodu věci a může vést k dalšímu chybnému kroku. Jenže všeho moc taktéž škodí. Někteří lidé tento proces protahují donekonečna a škodí tím nejen sobě, ale i svým blízkým. Jsou to jedinci od přírody kolísaví a nerozhodní, bez schopnosti přijmout odpovědnost za vlastní život. Rádi přehodí tíhu rozhodnutí a zodpovědnosti na partnera a pak si někde v koutku tiše mnou ruce, jak ho sjedou, až to zpacká. To já ne, tys to řekla! Já jsem nic nenavrhoval, byl to tvůj nápad! Lamentují později a ani trochu se nezastydí, že druhého do této situace svou slabostí a neschopností vmanipulovali.

S tímto jevem se velmi často setkávám ve své poradně, ať již zde nebo na idnes. Obracejí se na mě ženy, řešící nikoli svůj, ale partnerův problém. A to ne jen tak ledajaký, ale zásadní, týkající se samotného bytí či nebytí manželství. Ten problém bývá v různých obměnách stejný: vzali se, počali dítě, dolehly na ně starosti všedního dne, růžové brýle se vypařily a vtom on poznal jinou, atraktivní ženu. Přeskočila jiskra, vznikla žhavá avantýrka a milenka se do něj, jak už to tak bývá, zamilovala. Pak se to nějak proláklo, on kápnul božskou a manželce slíbil, že to s tou druhou skončí….jenže byl slaboch a milenka moc dobře věděla, čím jeho zájem udržovat na konstantně vysoké frekvenci. Což není žádný kumšt. Překážky jsou nejlepší afrodisiakum! Jenže i milenčina trpělivost mívá své meze a dříve či později se k tlaku na nebohého záletníka připojí: rozhodni se, buď já nebo ona! Už nebudu hrát druhé housle, už nebudu čekat, jestli se utrhneš, už nechci sedět u vánočního stromku sama! A je to. Vystaven dvojímu náporu se tedy nakonec k jedné či druhé variantě přikloní a pak už záleží jen na tom, zda mu manželka odpustí, uvěří v lepší příští, smete pochyby ze stolu nebo to bude jen hlásat a ve skutečnosti se dál užírat a kontrolovat…..

Ve výjimečných případech takový muž zvolí bigamii. K tomu ovšem může dojít pouze za předpokladu souhlasu všech zúčastněných, což se tak často nestává.

Ale ani unáhlené rozhodnutí není žádné terno. Přirovnala bych ho k porodu natolik předčasnému, že plod nemá vyvinuty pro život důležité orgány, tudíž nepřežije. Překotné rozhodnutí je většinou vyprodukováno tlakem, vnějším i vnitřním. Snahou mít už ode všeho /ode všech/ pokoj. Nemuset nic řešit. A opět slabostí, jež zavinila, že dotyčný kývl na něco, o čem ještě ani moc nepřemýšlel. Někdy může být i tlak vnějších okolností, vedoucí ke konečně vyprodukovanému rozhodnutí, pociťován jako božská úleva, jindy jako nepříjemné donucení ke kapitulaci.

A protože sleduji dění kolem údajného románku francouzského prezidenta Hollanda s herečkou, napadá mě, kam asi zařadit jeho rozhodnutí? Komu prospěje a komu uškodí? Jak známo, rozhodl se Hollande, zřejmě pod vlivem mediální zvídavosti, proti své oficiální partnerce, novinářce Valerii Trierweiler, s níž sice nebyl oddán, ale požívala výhod „první dámy“. Jemu se možná ulevilo: již nebude muset za milenkou svištět na mopedu v utajení. Tajné bylo odtajněno, privátní se stalo veřejným….ale jak na tom jsou a budou obě ženy? Co chudák Valérie? Co bude dělat, kde bude bydlet? Tím se zabývá i světoznámá německá feministka a žurnalistka, Alice Schwarzer. V trefném článku na svém webu se krom jiného vyjadřuje v tom smyslu, že by se ženy mocných mužů měly chránit proti jednoduché vyměnitelnosti, a sice manželstvím. Na tom fakt něco je. Dnes ta, zítra jiná….mocní muži si mohou vybírat a moc dobře to vědí. Je na ženách, jejich partnerkách, aby zvážily všechna pro a proti a učinily správné rozhodnutí. Správné pro ně, bez ohledu na partnera.

About the author

Libuse administrator